Heidelberg projekt

Heidelberg projekt

Podle některých ekonomů je za současnou krizí nedostatek prostoru pro uplatnění. S vědecko-technickou revolucí pobrala průmyslová výroba přebytek pracovníků ze zemědělství, s dalším pokrokem pobraly přebytek lidí služby a následný další přebytek státní správa, jiný prostor pro lidské uplatnění už ale nevidí. Možná si ekonomové dělají zbytečné starosti, jak ukázal příklad Heidelberg street v Detroitu, je tu ještě nekonečný prostor v umění.

Heidelberg projekt

Heidelberg street /Heidelberská ulice/ v americkém Detritu oslavila 25. výročí vzniku už v roce 2011, za tu dobu o ní vznikla řada dokumentárních filmů, bylo napsáno několik knih, projekt se stal součástí národní expozice Spojených států na Benátském bienále architektury v roce 2008 i se stala jedním z nejčastěji navštěvovaných turistických míst Detroitu /je možné se po ní projít i na street view v Google Earth/. Heidelberg street je něco tak neuchopitelného, že i články o tomto projektu vypadají jinak. Obvykle začínají oslavným údivem jako třeba „Heidelberg Projekt je uznáván po celém světě jako demonstrace síly kreativity při vytváření naděje a světlé vize pro budoucnost“,  „Ospalá východní strana ulice zjizvená opuštěnými domy a plevelem se stala centrem diskuse zahrnující těkavé prolínání trosek, umění a politiky“, „ Po 29 letech je Heidelberg projekt uznáván po celém světě jako demonstrace síly kreativity a schopnosti transformovat životy“, „Heidelberg Projekt je částečně politický protest“, „Heidelberg Projekt nabízí nový přístup k rostoucím problémům živelného růstu měst a úpadku“, „Heidelberg Projekt je umění, energie a komunita“.

Heidelberg projekt

Heidelberg street je skutečná, i když její příběh na první pohled vypadá jako pohádka. Jak se v roce 1986 vrací bývalý autoopravář a hasič Tyree Guyton z armádní služby a ve své domovské čtvrti kolem Heidelberg street nachází ruiny domů se společností rozloženou kriminalitou, prostitucí a pouličními gangy. Na protest začne se svým dědečkem Samem toto místo měnit jenom s pomocí odpadu, barvy a hřebíkovací pistole. Přidávají se další pomocníci a celá čtvrť se postupně proměňuje v tvůrčí umělecké centrum, vzniká vlastní muzeum, komunitní zahrady, amfiteátr. Heidelberg street si ale musí svojí existenci vyvzdorovat střety s technokratickým územním plánováním města a žháři, kteří se ho z blbosti snaží zničit. Dnes už zánik nehrozí, alespoň ne zvenčí, projekt má podporu významných kulturních i finančních institucí. Spíš naopak, o projekt se zajímají vědecké instituce z celého světa, které se snaží pochopit, jak tato transformace uměním vlastně funguje a jak by mohla pomoci i jinde.

Heidelberg projekt

 

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované údaje jsou označeny *