Akční nátěr fasády cákáním a rozstřikováním

Akční nátěr fasády cákáním a rozstřikováním

Nacákat fasádu místo tradičního nátěru má své výhody, je to levnější na přípravu povrchu, zábavnější na provádění a praktičtější na opravy. Jak stavby založené na dokonalosti povrchů rychle stárnou a obtížně se opravují je dobře vidět na stanici metra Palmovka, na jedné straně nepříjemně zašlé povrchy, na druhém konci pořád dobře vypadající Hrabalova stěna, v Praze asi nejznámější nacákaná fasáda. Technologický postup se dá rozdělit na tři základní části, přípravu povrchu, hledání odvahy a cákání.

Hrabalova zeď 2015 © archbla.cz

Příprava povrchu. Standardní příprava pro nový nátěr je celý povrch fasády nejdříve omýt vodním tlakovým čističem. Co se na stěně neudrží, stejně by brzy odpadlo a teprve podle výsledku se rozhodne jak dál. U cákané fasády se nemusí sjednocovat struktura celého povrchu a stačí jenom lokální opravy vypadlé omítky, opravných směsí na různě silné vrstvy je v každém hobby marketu solidní výběr. V případě hodně staré a nasákavé omítky se ještě provede hloubková penetrace a příprava povrchu je hotová.

Palmovka 2015 © archbla.cz

Hledání odvahy. Důvodů proč udělat takový nátěr fasády je hodně, cákání a rozstřikování zakryje všechny stavební nedokonalosti povrchu, zvládne se svépomocí a zase taková novinka to není, nápady výtvarného umění se na fasádách uplatňovaly v každé době. Cákaná fasáda má navíc prokázané zázračné účinky, vyrovná tupou dokonalost plastových oken a starší škodovka vedle ní bude vypadat jako bourák. Princip je jednoduchý, zatím co vedle dokonalého povrchu nové fasády začnou běžné věci vypadat trapně a fasáda si začne vynucovat také výměnu oken, nově vydláždit dvůr, vyměnit vchodové dveře, vzít novou půjčku a na konci možná i koupit nové auto, u této fasády je to obráceně.

Palmovka 2015 © archbla.cz

Cákání a rozstřikování. U větší plochy jako je fasáda se nedá dosáhnout zajímavého výsledku spoléháním jenom na náhodu, vznikla by sice některá obdivuhodná místa srovnatelná s akční malbou J. Pollocka, ale na většině plochy by vznikla mazanice. Jednoduchý návod k dalšímu vlastnímu doladění je celou stěnu podbarvit hodně světlou základní barvou a posunout jí tak víc teplejšímu nebo studenějšímu výsledku. Dále se už jenom vytvářejí cákané fleky, vždy jednou barvou od nejsvětlejších po nejtmavší, vždy jednou barvou po celé stěně a teprve po jejím zaschnutí se pokračuje jinou. Na závěr se ještě mohou opatrně přidat drobnější cákance černou a bílou, víc pak vyniknou barvy. Napoprvé to nebude na všech místech úplně ono, tak se přes to udělá ještě jedno kolo stejnými barvami a postupem. Použít se dají běžné fasádní barvy, jenom se musí najít správné naředění, aby se daly dobře rozstřikovat a přitom moc nestékaly nebo naopak nebyly příliš husté. Pro úplné sraby tato fasáda ale není, aby dostala potřebný švih, je potřeba se při provádění trochu rozbláznit a třeba si dát i panáka.

Palmovka 2015 © archbla.cz

autorem steny je T. Svatošová

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované údaje jsou označeny *